New Design and New Webmistr
15. února 2010 v 13:51 | _..MiKaS.._
Ahojí Lidičky
Máme tu nového Webmistra a s ním přišel i new design, kterej dělal on.
Jmenuje se Daniel ( Danny Ullman ).
Když bude chtít tak se vám představí sám!
Peace & Love
_..MiKaS.._
České Středohoří
6. února 2010 v 11:45 | Danny Ullmann
- České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) je geomorfologický celek o rozloze 1265 km². Z hlediska horopisného patří do Podkrušnohorské oblasti . Rozkládá se například na území okresů Česká Lípa nebo Litoměřice. Na 84% území Českého středohoří zaujímá Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO České středohoří) o výměře 1063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškový rozdíl tedy činí 715,1 m.
- Geologie
Hluboké údolí Labe rozděluje České středohoří na dva podcelky: Verneřické středohoří na pravém břehu Labe a Milešovské středohoří na levém břehu Labe. Rozlohou 1266 km², délkou přes 70 km a šířkou až 25 km patří České středohoří k menším celkům. Přesto je však nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v Česku. V oblasti převažují čedičové horniny (73,6%). Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchové balvany z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží sopečné kužely. Vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí, což dalo Českému středohoří majestátní krajinný ráz. Jedním takovým údolím je Porta Bohemica, kterou vymodelovala řeka Labe. Z výlevných hornin tu převažují čediče a znělce, v menším zastoupení trachyty, z usazenin pískovce a opuky. - Zvláštnosti
- Loupežnická jeskyně u Velkého Března je největší pseudokrasová jeskyně v neovulkanitech v Česku.
- Na Borečském vrchu a Plešivci jsou ledové jámy.
- V širším okolí Třebívlic se vyskytuje český granát, ojediněle i diamant.
- Jihozápad Českého středohoří patří k nejteplejším a nejsušším místům republiky.
- Severozápad středohoří byl v zájmu těžby uhlí vyňat z původně navrhované CHKO a krajina je zde silně negativně ovlivňována těžbou uhlí a souvisejícím průmyslem.
- Vrcholy
K významným vrchům kromě nejvyšší hory Milešovky (837 m) patří Hradišťany (752 m), Kletečná (706 m) a Lovoš (570 m). Ve východní části, oddělené Labem, najdeme kopce poněkud nižší - nejvyšší z nich je Sedlo (726 m).
To je vše o Českém středohoří....
Krajina našeho domova
5. února 2010 v 18:43 | Danny Ullmann
Zkuste se někdy vyjít na místo s rozhledem na celé město ....
My jsme toto udělali a tady je výsledek.....

Ps: Nepůjdete příště s námi...
Vliv člověka na krajinu kolem nás
18. října 2009 v 23:44
Činnost člověka na naši krajinu měla v minulosti i nyní obrovský vliv. Jsme tradičně zemědělská krajina - osídlili ji již první zemědělci, jak dokazují vykopávky a skanzen v Březně u Loun.
Bohužel vysoušení mokřin melioracemi, rozorávání remízků a likvidace lužních lesů změnily okolí Loun v kulturní step, která je vystavená účinkům slunečního záření a převládajícím severozápadním větrům.
Úbytkem takzvané vytrvalé zeleně došlo ke zhoršení klimatických podmínek v našem okolí.
Nutno se zmínit i o těžbě a spalování hnědého uhlí v elektrárně Počerady, nemalý vliv na vypouštění exhalací má i chemický průmysl v Litvínově. Tyto faktory způsobují po řadu dní v roce atmosférickou inverzi, která se víceméně podílí na tvorbě počasí v našem okolí.
Žijeme ve srážkovém stínu Krušných hor. Nejsušší oblastí je krajina mezi městy Žatec a Louny, kde dlouhodobé průměry ročních úhrnů srážek bývají pouze okolo 450 mm.
Geologické složení Lounských vrchů
18. října 2009 v 23:42
Vznikly v třetihorách vulkanickou (sopečnou) činností.Vyvřelé horniny (převážně čediče a znělce) vymodelovaly nad usazeninami druhohorního křídového moře (pískovce a opuky) malebnou krajinu vysokých kuželů a kup. Hlavním erozivním činitelem byly vodní toky.
Červený vrch (289 m) Též Stříbrník, geologicky pozoruhodná vyvýšenina, 3 km severně od Loun. Složen z jílů vypálených do červena stykem s hořící slojí. V jílech jsou otisky třetihorních organismů.
Oblík (509 m) Čedičový vrch 6 km severně od Loun. Lounští odtud vezli kámen pro Národní divadlo.
Raná (457 m) Nezalesněný masivní čedičový vrch 6 km severozápadně od Loun.
Hodnocení zářijových úkolů
18. října 2009 v 23:39
Ekrt Tomáš (Šemíci) (4.ZŠ Louny) Další noví účastníci, vítejte v tomto projektu. Vybrali jste si vskutku nádherné a velmi zajímavé území. Proto ještě doplňte ostatní úkoly z minulých měsíců, ať se toho dozvíme co nejvíce. Psaní vám půjde, články máte čtivé a zajímavé. Ten nápad s úpravou cesty a sadu je výborný, pak určitě napište, jak jste pochodili. Otázky na tento měsíc - smrčiny máte v pořádku (těch 900 metrů ještě můžeme tolerovat), vznik zemědělství také (máte to vztažené na naše podmínky) a třetí, meliorace, také. Jen doplňuji, že se nemusí jednat jen o zemědělství, ale např. i o lesnictví a jiné.
Video Herbář
15. října 2009 v 8:59 | Danny Ullmann
Tak to byl zrovna podzim a my místo branného cvičení šli fotit rostliny do našeho parku a ty jsme po té zpracovali do Video Herbáře..
Tady je...

Jak jsme zachraňovali planetu
9. října 2009 v 9:31 | Klára Ješátková
Jak jsme zachraňovali planetu.
Všichni to znáte - vždy na konci školního roku, nebo na začátku nového nás tělocvikáři naženou běhat "patnáctistovku". Když jsme vztekle kroužili na naší superdráze za několik milionů a pražilo na nás sluníčko, uvědomili jsme si, že projektanti sice navrhli a postavili superhřiště, ale jaksi pozapomněli, že na něm budou běhat lidé a ne roboti. I když máme dojem, že by se tam zavařil i robot.
Řekli jsme si, že nadáváním stín nevyrobíme a rozhodli se situaci řešit. Vyvstal tím ovšem problém - KDO půjde vyjednávat s vedením školy! Nakonec jsme šli všichni - podle hesla "Bude nás víc, nebudeme se bát ředitele nic!"
K našemu velkému údivu nás ale pan ředitel překvapil velmi vstřícným přístupem . Jestli to nebude tím, že učí také tělocvik, a když my kroužíme po oválu, on nám měří čas a to slunce praží na něj stejně jako na nás!
Zkrátka - dostali jsme 30000,- na nákup rostlin. Mysleli jsme si, že vtrhneme do zahradnictví a naporoučíme si, co všechno chceme a rázem budeme mít kolem hřiště les. Ale objevil se problém - rostliny, které se nám líbily, koření do stran, takže by nám boulily a tím úplně zničily naši novou dráhu. Nechali jsme si poradit a koupili rostliny, které koření dolů. Volba padla na různé druhy jehličnanů - hlavně smrků a na keře - hlavně ptačí zob.
Byla toho plná dodávka. S výkopovými pracemi nám pomohli dospělí, ale potom už vše bylo na nás. Mysleli jsme si, jaká to bude brnkačka a zábava. Ze začátku jsme se vesele fotili, ale ke konci už nikdo neměl chuť ani sílu mačkat spoušť.
Byli jsme rádi, že to máme za sebou. Byli jsme utahaní, špinaví a všechno nás bolelo. Na druhou stranu jsme rádi, že po nás něco zůstane. Docela se nám líbí představa, že chodíme kolem a ukazujeme svým vnoučatům výsledky své práce.
O zapomenutých kopcích Dědek a Babka
9. října 2009 v 9:19 | Tomáš Ekrt
O zapomenutých kopcích Dědek a Babka
Tyto kopce najdeme nedaleko Loun u Mnichovského Týnce.Jsou trochu ve stínu svých slavnějších kolegů Oblíku a Rané. Ale je z nich stejně krásný výhled na okolí. Možná i hezčí, protože je neokoukaný. Avšak odměna v podobě rozhledu po krajině se nedostane slabým a choulostivým jedincům. Cesta na ně je už mnoho let zarostlá náletovými dřevinami.Kdysi ji prý spásali kozy a ovce, ale dnes je skoro nemožné se přes křoví a vysokou trávu dostat bez speciálního vybavení pro vysvobozování spících princezen.Bylo by to velmi dobré kdyby se mohly rozšířit již existující cyklostezky. Turisté by zíslali nový cíl svých cest. Proč to obec Chožov a pan starosta nezařídí? V dnešní době je v obci několik nezaměstnaných, kteří by jistě nějaký výdělek uvítali. Mohli by se starat o pár koz a ovcí. Nebo by si mohla obec malé stádečko pronajímat od Vilhelmových, kteří mají nedaleko farmu. Rozšíření cyklotras a pěších stezek by jistě uvítali i místní obchodníci.Obec by tím jistě získala nějaké prostředky a mohla by opravit obecní sad s jablky. Navrhneme to panu starostovi. Doufáme, že se stav časem napraví. Rádi pomůžeme. Za Šemíky Tomáš Ekrt
Krajinou jednostopým vozidlem
9. října 2009 v 9:18 | Šemíci
Snažili jsme se využít ohlášeného pěkného počasí a vyrazili na obhlídku naší Krajiny domova. Připravili jsme se na poklidný cyklistický výlet, kdy občas něco vyfotíme. To jsme ale nepočítali s Terčinou ctižádostí, díky níž se akce změnila na Tour de France. Terka totiž na stránkách "konkurenčního " projektu viděla hezký snímek motýla na hrušce a chtěla získat ještě lepší záběr. Rozhodla, že to budou labutě na Lenešických rybnících a nejlépe s Ranou nebo Oblíkem v pozadí. Labutě nespolupracovaly a my po několikátém okruhu kolem rybníků také ne. Zato se velmi fotogenickou ukázala elektrárna Počerady, která nikam neutíkala, naopak snaživě vypouštěla dekorativní obláčky kouře a páry. Cestou jsme zjistili, že vlastně jezdíme od jednoho obrovského staveniště ke druhému. Na obou příjezdech do Loun se totiž staví velkokapacitní rychlostní silnice - zvláště ta, která vede mezi oběma chráněnými územími na Rané a Oblíku se nám líbí! Rozhodli jsme se proto zjistit, jak to s tou dopravou u nás v Lounech vlasně vypadá. Celý výlet byl fajn, počasí opravdu nezklamalo - asi za to může i náš srážkový stín, přežili jsme my i kola, takže jediný zklamaný účastník je Terka. Jak ji ale známe, bude labutě nahánět tak dlouho, až budou mít krky ve správném úhlu a slunce správně ozáří hladinu a ona KONEČNĚ získá ten správný záběr.
Další články
- Fauna Lounských vrchů 9. října 2009 v 9:17
- mapa 9. října 2009 v 9:05
- Lounské vrchy - popis lokality 9. října 2009 v 9:04